Více se můžete dovědět v následujících krátkých zprávách. Například apelace Cognac požádala INAO o povolení 3 PIWI odrůd; ve Švédsku, kde se pěstují téměř výlučně PIWI odrůdy, se připravuje první vinařské CHZO; Švýcarsko chce snížit používání pesticidů dříve než EU a sází na PIWI odrůdy, i když odlišně podle kantonů. Vědci na základě nových poznatků opět varují před vznikem rezistence rostlin vůči patogenům v důsledku používání biologických přípravků.

Nový zákon o genomické technice (NGT) ve Velké Británii

Zatímco EU čeká, až Evropská komise 7. června zveřejní svůj návrh právního rámce pro nové genomické techniky (NGT), Velká Británie po zhruba ročním procesu přijala 23. března zákon o precizním šlechtění. Precizní šlechtění je využívání technologií, jako je editace genů, k úpravě genetického kódu organismů a vytváření prospěšných vlastností rostlin, jejichž dosažení by při tradičním šlechtění trvalo desítky let. Zákon zdůrazňuje, že tyto techniky zvýší udržitelnost britského zemědělství, například díky plodinám odolným vůči suchu a chorobám, sníží používání hnojiv a pesticidů a pomohou vyšlechtit zvířata, která jsou chráněna před nákazou nebezpečnými chorobami.

Podle ustanovení zákona bude zaveden nový zjednodušený a vědecky podložený regulační systém, který usnadní výzkum a inovace v oblasti precizního šlechtění, zatímco přísnější předpisy týkající se geneticky modifikovaných organismů (GMO) zůstanou v platnosti. Na rozdíl od záměru Evropské komise omezit svůj návrh na cisgenezi a cílenou mutagenezi používanou pouze u rostlin se britský zákon o genových technologiích vztahuje jak na rostliny, tak na hospodářská zvířata, jejichž genom byl vylepšen pomocí precizních technik, jako je editace genů. Klíčovým bodem, na který zákon upozorňuje, je skutečnost, že na rozdíl od geneticky modifikovaných organismů tyto techniky vytvářejí genetické změny, ke kterým mohlo dojít tradičním šlechtěním nebo které se vyskytují přirozeně.

AREV/Farm Europe/30. 3. 2023/JS

Rozšíření AOC Médoc

Rozšíření specifikací označení AOC Médoc na bílá vína, přijatý 30. března 2023 na valné hromadě v Cissac-Médoc (Gironde), bude navrženo regionálnímu a národnímu výboru Národního institutu pro původ a kvalitu (INAO). Seznam odrůd navržený pro bílý Médoc je dokladem práce na syntéze minulosti, současnosti a budoucnosti. Na jedné straně jsou zde tradiční hlavní bordeauxské odrůdy (Muscadelle, Semillon, Sauvignon blanc a gris) a na straně druhé experimentální odrůdy odolné vůči houbovým chorobám (PIWI) nebo klimatickým změnám (Floréal, Sauvignac, Souvignier gris, Alvarinho, Liliorila a Voltis), které nesmí přesáhnout 5 % plochy a 10 % v cuvée. A mezi nimi se nacházejí doplňkové odrůdy, které jsou přinejmenším neobvyklé: Chardonnay, Chenin, Gros Manseng a Viognier. Jedná se o odrůdy apelací Burgundska, údolí Loiry a údolí Rhôny.

Zachovány zůstávají stejné výnosy a hustota výsadby jako u červených vín, tj. maximálně 55 hl/ha a minimálně 6 500 keřů/ha. Specifikem je, že nejméně 30 % vína bude zrát v sudech. Při slepé degustaci byla všechna vína, která neviděla dřevo, komisí degustátorů (výrobců, obchodníků a poradců) klasifikována jako typická pro Bordeaux, a nikoli pro Médoc. V době, kdy se červená vína z Bordeaux potýkají s problémy, umožní vytvoření nové identity pro bílá vína odlišit Médoc.

Vitisphere/Alexandre Abellan/31. 3. 2023/JS

Francie má pět nových PIWI-odrůd

Do oficiálního katalogu moštových odrůd byly zařazeny 3 odrůdy z VCR (Rauscedo) a 2 odrůdy Bouquet. Stalo se tak nařízením v Journal Officiel ze dne 18. března 2023, kterým ministerstvo zemědělství přidává odrůdy UD-31.125, UD-32.078, UD-55.100, Vidal, Coutia a Luminan na seznam klasifikovaných moštových odrůd révy. Za italskými odrůdami UD-31.125, UD-32.078 a UD-55.100 se skrývají Merlot Khorus, Cabernet Volos a Sauvignon Rytos. Francie neumožňuje vinařům tyto odrůdy pěstovat a prodávat pod původními názvy kvůli obavám ze záměny s tradičními odrůdami, přestože se Merlot Khorus italského nebo amerického původu velmi dobře prodává.

Od 18. března mohou tedy syndikáty jednotlivých AOC požádat o přidání těchto odrůd k jejich specifikacím pro přizpůsobení (VIFA) u INAO. Coutia a Luminan jsou dvě bílé PIWI-odrůdy vyvinuté během 20 let práce v rámci programu Alain Bouquet ve spolupráci s Národním institutem pro výzkum zemědělství, potravin a životního prostředí (INRAE). Tyto odrůdy vykazují odolnost proti padlí a plísni révy a zdají se být vhodné pro výrobu destilátů. Starší Vidal je odolnější i vůči černé hnilobě. VCR stále čeká na konečné zatřídění odrůd Kersus blanc, Pinot Iskra blanc, Volturnis noir a Pinot Kors noir, které jsou od roku 2020 k dispozici pro všechny vinaře v EU, kromě Francouzů.

Vitisphere/Marion Bazireau/20. 3. 2023/JS

Cognac získal tři nové odolné odrůdy révy vinné

Organizace vinařů z regionu Cognac na své valné hromadě 15. prosince 2022 požádala Národní institut pro původ a kvalitu (INAO), aby do svých specifikací zařadil tři rezistentní-odrůdy (podle směrnice VIFA). Jedná se o odrůdu Vidal (starší šlechtění) a méně známé odrůdy Coutia a Luminan, které byly do úředního katalogu odrůd zapsány prostřednictvím vyhlášky zveřejněné v Úředním věstníku ze dne 22. prosince 2021. Coutia a Luminan jsou bílé odrůdy, které vzešly z dvacetileté výzkumné práce vedené Alainem Bouquetem v rámci programu prováděného ve spolupráci s francouzským Národním výzkumným ústavem pro zemědělství, potraviny a životní prostředí (INRAE), který převzal Národní úřad pro obchod s koňakem (BNIC). Jsou odolné vůči plísni révy (peronospoře) a padlí révy (oidiu) a zdají se být vhodné pro výrobu destilátů z vína. Vinaři budou moci od roku 2024 vysazovat tyto odrůdy, a to až do výše 5 % celkové plochy svých vinic (a 5 % celkové plochy apelace).

Vitisphere/18. 1. 2023/JS

Švédsko usiluje o získání CHZO

Práce na získání statusu CHZO jsou ve Švédsku v plném proudu. Záměrem je rozdělit původ podle existujících oblastí, říká Emma Sernerová, předsedkyně profesního sdružení vinařů. Od roku 1999, kdy se Švédsko stalo oficiální vinařskou zemí EU, jde vývoj rekordní rychlostí. Dnes je zde téměř 200 hektarů vinic a před dvěma lety vznikla SBOV, švédská profesní organizace pro vinařství. Nyní se pracuje na schválení CHZO, aby bylo možné psát například „víno ze Skåne“ místo Víno ze Švédska. Skåne je nejjižnější švédský region, kde se nachází většina vinic. Emma Sernerová, předsedkyně SBOV a zakladatelka vinařství Långmyre na ostrově Gotland v Baltském moři, říká: „Doufáme, že se zeměpisným označením původu více prosadíme na mezinárodní úrovni. Chráněné zeměpisné označení představuje rozvoj kvality.“ Pokud jde o regionální rozdíly z hlediska terroir, Emma Sernerová uvádí příklad: „Tady na Gotlandu máme vápenitou půdu, suché počasí a pozdní jaro, což ve víně zanechává určitou stopu. Ve Skåne je větrnější a deštivější počasí s pozdními a teplými podzimy. Doufáme, že systém CHZO bude schválen zhruba za rok. K zavedení CHOP může dojít později.“

Co se týče hodnocení vín, ambicí je vytvořit senzorické centrum ve spolupráci mimo jiné se Švédskou zemědělskou univerzitou. Ve Švédsku pochází přibližně 95 % hroznů z PIWI-odrůd, kde je nejrozšířenější odrůda Solaris. Stále více pozornosti se však zaměřuje na novou generaci PIWI, kde zejména Kullabergs Vingård velmi optimisticky hodnotí odrůdy Souvignier gris, Cabernet noir a Pinot Nova.

www.piwi-international.de/Lena Särnholm/17. 2. 2023/JS

Vinařství s PIWI odrůdami ve Švýcarsku

Vinná réva má ve švýcarském zemědělství ekonomicky i kulturně zásadní význam, ale je také plodinou, u které se nejvíce používají přípravky na ochranu rostlin. Používání odrůd révy odolných vůči houbám by mohlo výrazně snížit používání přípravků na ochranu rostlin při zachování množství a kvality produkce. Tyto odrůdy se však zatím používají jen výjimečně. Na základě údajů z průzkumu 775 švýcarských pěstitelů révy vinné (28 % plochy vinic Švýcarska) byly zkoumány faktory, které ovlivňují používání odrůd odolných vůči houbám, a analyzujeme zejména význam marketingových kanálů a úlohu krátkých dodavatelských řetězců. Odrůdy odolné vůči houbám pěstuje 20,1 % respondentů, ale pěstitelská plocha činí pouze 1,2 %. Naše výsledky vedou k jednoduchému závěru: čím blíže jsou pěstitelé ke konečnému spotřebiteli, tím je pravděpodobnější, že budou používat PIWI-odrůdy.

Snížení rizika používání pesticidů pro člověka a životní prostředí je klíčovým cílem politiky. Švýcarsko chce snížit riziko používání pesticidů o 50 % do roku 2027, Evropská unie do roku 2030. V mnoha částech světa patří vinohradnictví k plodinám s nejintenzivnějším používáním přípravků na ochranu rostlin. Například přibližně 1/3 všech přípravků na ochranu rostlin používaných ve švýcarském zemědělství se používá ve vinohradnictví, přičemž největší podíl připadá na fungicidy. Vinařství má pro švýcarské zemědělství také velký ekonomický význam: hrubá hodnota produkce vinné révy ve Švýcarsku činí 17,3 % celkové rostlinné produkce (FAO 2022), což je více než u jakékoli jiné plodiny. Přestože se odrůdy odolné vůči houbám pěstují ve všech vinařských oblastech Švýcarska, nacházíme velké regionální rozdíly. V Ticinu (kde 11 % vinařských podniků pěstuje odrůdy odolné vůči houbám), Valais (13 %) a Vaud (17 %) je míra rozšíření nižší, zatímco pěstování těchto odrůd je výraznější v regionech Trois-Lacs (22 %), Ženeva (25 %) a v německy mluvícím Švýcarsku (29 %). Přímý prodej je nejdůležitějším distribučním kanálem pro více než 30 % všech výrobců vína (tj. více než 50 % hodnoty prodeje).

Pěstitelé PIWI-odrůd častěji uvádějí na trh vlastní víno než nezpracované hrozny. Kromě toho přímí prodejci častěji pěstují odrůdy odolné vůči houbám, např. ve srovnání s výrobci, kteří prodávají své víno v maloobchodě a velkoobchodě. Deskriptivní analýza dále ukazuje, že producenti, kteří používají PIWI-odrůdy, jsou zpravidla mladší a více riskují, mají větší podniky a produkce vína tvoří větší podíl příjmů zemědělského podniku. Kromě toho je pěstování PIWI-odrůd pravděpodobnější v ekologických podnicích. Pro vinařské odvětví a tvůrce politik to znamená, že vytvoření kratších dodavatelských řetězců, tj. více přímých spojovacích bodů mezi výrobci a spotřebiteli, může usnadnit přechod na získávání vína s nižším používáním pesticidů.

Celý článek je na adrese https://agrarpolitik-blog.com/2023/01/12/kurze-lieferketten-und-der-anbau-pilzwiderstandsfahiger-rebsorten/

www.piwi-international.de/R. Finger, L. Zachmann, C. McCallum/9. 3. 2023/JS

Vědci varují před problémy s rezistencí

Zemědělství musí vyvinout nový přístup k zacházení s rezistencí patogenů proti biologickým prostředkům ochrany rostlin. To je výsledkem studie, kterou provedla skotská univerzita Stirling ve spolupráci s univerzitou Göteborg a univerzitou São Paulo.

Podle odhadů vědců je rozvoj rezistence již v plném proudu a bude se pravděpodobně dále šířit, pokud bude používání biologických prostředků ochrany rostlin stále více vzrůstat. Zemědělci by mohli riziko rezistence ovládnout tím, že budou pěstovat větší druhovou rozmanitost rostlin a použijí více biologických prostředků ochrany rostlin. Tato opatření snižují další růst rezistence a umožňují, aby biologické prostředky zůstaly dlouhodobě účinnými. Environmentální vědec Dr. Matthew Tinsley z univerzity Stirling řekl: „Lidé věří, že vůči biopesticidům získaným z přírodních zdrojů neumí patogeny získat rezistenci. Ale musíme se stále obávat rezistence i vůči těmto novým prostředkům.“ Upozornil, že vznik rezistence proti biologickým prostředkům ochrany rostlin je jenom otázkou času. Dr. Rosie Manganová z univerzity Stirling dodala, že pro tyto prostředky ochrany rostlin jsou zapotřebí nové přístupy v řízení rezistence, „aby se zabránilo tomu, co je pozorováno u chemických prostředků ochrany rostlin“.

DDW/15. 3. 2023/JS