Národní ekonomická rada vlády čili NERV postoupil Ministerstvu financí návrhy opatření na konsolidaci rozpočtu. Rozhodně nemůžeme připustit, aby Ministerstvo financí bez možnosti jakékoliv naší argumentace a vzájemné debaty posunulo celou věc do parlamentu.

Níže naleznete, prozatím některé argumenty, které vám mohou být k dispozici, když budete s kýmkoliv o celé problematice hovořit.

JAK TO MAJÍ NAŠI NEJBLIŽŠÍ SOUSEDÉ?

Všichni naši sousedé a blízké státy Německo, Rakousko, Maďarsko, Slovensko mají sazbu nulovou. Jediný, kdo sazbu uplatňuje, ale rozhodně na něj nepohlížíme jako na zemi vinařsky producentskou, je Polsko. A v Polsku odpovídá tahle sazba zhruba 10,20,- Kč. I pří zaokrouhlení nahoru maximálně jedenáct korun.

CO VYJADŘUJE ZMIŇOVANÉ ČÍSLO 23,40,-?

Zjednodušeně je to počátek vraždění tuzemského vinařství. Je to sazba, kterou doporučuje NERV Ministerstvu financí, kterou by mělo uvrhnout na litr vína, 23 korun a 40 haléřů. Pro spotřebitele to znamená, že na regále u základních zemských a jakostních vín, jejichž cena se momentálně pohybuje v intencích 100 korun, by to znamenalo zdražení o přibližně 35 korun. U nejnižších přívlastkových vín však už hovoříme o zdražení 45,- Kč a více.

EXISTUJE I MOŽNOST NIŽŠÍ SAZBY DANĚ?

Vždy existuje další možnost, ale žádná z těchto sazeb není relevantní jak pro vinaře, tak vinohradníky. Uvažování o nižší sazbě postrádá relevanci z hlediska příjmů do státního rozpočtu, protože je prokázáno (mimo jiné i studií, kterou nechal SVČR zpracovat a naleznete její manažerské shrnutí taktéž zde), že výsledek příjmu do státního rozpočtu by byl nepatrný anebo dokonce záporný právě z multiplicity našeho oboru. Dopad by se vázal taktéž na nižší výběr DPH a daně z příjmu. V negativním slova smyslu by se zavedení jakékoliv sazby spotřební daně podepsalo i na zaměstnanost v oboru, turistický ruch, ubytovací služby, gastro služby. Významný bude únik státu na výběru daní z důvodu navýšení černého trhu. Při současných možnostech celní správy by v šedé ekonomice bujel především obchod s levným dovozovým vínem.

PROČ TO VADÍ, KDYŽ BY BYLA ZDANĚNA I DOVOZOVÁ VÍNA?

Důvodů je celá řada, uveďme alespoň některé. Většina našeho vinařského regionu se nachází v příhraničí, logicky bychom tedy nabádali spotřebitele, aby vážil těch pár kilometrů navíc, kdy si ve všech našich sousedních zemích ona vína nakoupí levněji. Další věc je tvrdě statistického charakteru. Z pohledu spotřebitelského koše, víme, že nejvíce se prodá vín do pěti eur. Zde nakupuje zhruba 80-85 % spotřebitelů. Tito jsou současně ochotni utratit maximálně dvacet korun navíc za tuzemskou produkci. Nyní hovoříme o vínech zhruba do 120 korun. V momentě, zavedení spotřební daně, kterou navýšíme cenu vína o 35,- Kč se dostáváme na finální cenu 150, 160, až 170 korun, tedy do jiného spotřebitelského koše. V tu chvíli levná dovozová vína zůstanou stále v cenové hladině na 90, 100, 120 korunách. Logicky tedy prodeje našich vín nebudou schopny konkurovat a postihneme spotřebitele nedostupností našich vín, postihneme našeho producenta ztrátou prodejů.

PROČ I VARINATA VÍCEROSAZEB JE VRAŽDA VINAŘENÍ?

Specifikum našeho oboru. Představte si producenta, který vyrábí už 30, 40 a 50 000 lahví a víc. Takových je u nás v republice obrovská spousta, většina. Téměř všichni jsou běžně a někdy ve velké míře závislí na odběratelsko-dodavatelských vztazích s pěstiteli, kterých je u nás zhruba 14 tisíc. V momentě, kdy zavedeme spotřební daň, promítne se to do ekonomiky všech těchto producentů. Dopad budeme sledovat v jejich prodejích, postihne to jejich zaměstnance i jejich další rozvoj, investice a samozřejmě i na nákup suroviny. Tudíž to negativně ovlivní i nejmenší vinaře či pěstitele, kteří postupují surovinu výše uvedeným producentům.

 SPOTŘEBNÍ DAŇ A TURISMUS

Turismu se případné zavedení nenulové sazby spotřební daně dotkne významně. Zaprvé logicky s navýšením ceny základního produktu – vína, pro které turista do regionu přijíždí, budou tací, kteří už nepojedou, jelikož to bude nad jejich možnosti. Druhá skupina, která sice pojede, ale bude nasměrována dál za hranice, kde si eventuelně u našich sousedů koupí stejné víno levněji, ať již naše nebo zahraniční. Avšak nemluvíme pouze o víně. Hovoříme o úbytku příjmů v oblasti ubytovacích služeb, gastronomie a dalším servisu, který vinařské regiony pro turisty poskytují.

SPOTŘEBNÍ DAŇ A ZAMĚSTANOST V ZEMĚDĚLSKÝCH REGIONECH

Pokud neadekvátně podraží klíčový produkt (notabene oproti sousedním zemím), klesne odbyt. V případě poklesu odbytu, tak budeme nuceni snížit rozlohu vinic. V návaznosti na to bude redukován počet zaměstnanců, jak v provozu, tak na vinicích. Ti všichni skončí na úřadu práce. Vezměme navíc v potaz, že z celkové zemědělské plochy zaujímají vinice zhruba jen půl procenta, avšak proti tomu z celkových zhruba 90 tisíc zaměstnanců v zemědělství jich zhruba 20 tisíc zaměstnává vinohradnictví a vinařský segment. To nezanedbatelné! Navíc v situaci, kdy regiony jako je Znojmesko či Hodonínsko bojují s nezaměstnaností a jejich řešení je prioritní problém JmK i státu.

SPOTŘEBNÍ DAŇ A CENA VÍNA PRO KONCOVÉHO ZÁKAZNÍKA

Pokud pracujeme s navrženými 23,40,- Kč za litr, které navrhuje NERV, pak se u základních (zemských a jakostních; řekněme zhruba za sto korun) vín projeví třiceti pěti korunami, o které bude víno dražší, na lahev. V případě vín s přívlastkem (nyní s cenou cca 140-150 Kč) se jedná o navýšení finální ceny o 45 Kč.

SPOTŘEBNÍ DAŇ A KULTURA

Víno má naprosto logicky blízko ke kultuře a k jakémukoliv kulturnímu dění. Od malých obcí až po největší města. V momentě, kdy zdražíme víno, klesne zájem i o toto kulturní dění, ať už v těch nejmenších obcích anebo městech. Samozřejmě největší dopad to bude mít pro vesnice a menší města, hlavně ve vinařských regionech, které počítají s návštěvností lidí jak za vínem, tak právě za kulturní produkcí. Tímto utrpí v konečném důsledku rozpočty jednotlivých obcí, měst a také bude poškozen tedy i státní rozpočet.

SPOTŘEBNÍ DAŇ A PRODUCENTI VÍNA

Náklady, náklady, náklady... Náklady za lidi, náklady za čas, náklady za administrativu. Budeme-li konkrétní, tak každý vinař, každý producent, každý plátce, každý podnik a každý podnikající subjekt si bude muset zřídit daňový sklad. S tímto daňovým skladem se logicky nesou povinnosti jako cejchované nádoby a náklady s nimi spojené. S tím se nese patřičná administrativa, jak při zřízení, tak při následných kontrolách. Také pracovní kapacity, ať už z vlastních řad anebo najatými pracovníky. A v konečném důsledku se to opět promítá do ceny vína, jehož cenu tak mimo samotné spotřební daně ovlivní i tyto faktory.

PRÝ NEJSME VINAŘSKÁ VELMOC

Mohlo by být namítnuto, že pokud produkujeme 1/3 a 2/3 vína se dovezou, nelze na náš obor nahlížet jako na velmoc. Ale to je velký omyl. Přece nelze na všechna odvětví nahlížet fokusem peněz. Takto by náš i jakýkoliv jiný stát ztratil podstatu, vazbu na hodnoty, dědictví atd. Uveďme si to na příkladu hokeje. Rozhodně nemáme nejvíc hokejových hal na světě, nemáme tak široké členské základny jako jiné hokejové velmoci. Přesto hrajeme na světové úrovni významnou roli. A obdobně je tomu i ve vinařství. I s onou zmiňovanou 1/3 hrajeme významnou roli minimálně v evropském regionu a také vůči domácí ekonomice. V nezbytné souvislosti je nutno vnímat propojení na další faktory, jako je turismus, kulturní zapojení, vliv na krajinu, ekologický přínos a tak dál, a tak dál.

SPOTŘEBNÍ DAŇ A ZDRAVOTNÍ ASPEKTY

Nejprve podotkněme, že přiměřená konzumace vína je součástí zdravého životního stylu. Z technické roviny však zmiňme, že zavedení spotřební daně notně nepovede ke snížené konzumaci alkoholu. Zvýšení ceny vína zapříčiní přesun části produkce, především levné dovozové na černý trh, do šedé ekonomiky, což bude mít dvojí negativní efekt. Zaprvé, stát přijde o peníze do rozpočtu, se kterými počítal. A zadruhé, nebude možnost kontrolovat zdraví těch, kteří jsou nějakým způsobem alkoholem ohrožení, jelikož si naleznou cestu k alkoholu právě na černém trhu. Úniky pak budou nejen na straně spotřební daně a i ostatních daní (DPH a DzP).

SPOTŘEBNÍ DAŇ A KRAJINA

Réva je nedílnou součástí naší krajiny a obzvláště v posledních letech si významně dáváme záležet na struktuře a charakteru našich vinic, aby krajina byla nejenom čím dál tím hezčí, ale i funkčnější a především udržitelná. Jsme k tomu navíc motivovaní, jak EU, tak eventuelně i našim státem, legislativou. V momentě, kdy se zavede spotřební daň, zvýší se cena vín, sníží se prodeje. To povede ke klučení vinic a jejich neobnovení. To se razantním a fatálním způsobem promítne právě do krajiny. A samozřejmě dlouhodobě, mnohdy nenávratně.

SPOTŘEBNÍ DAŇ A ČERNÝ TRH

Jestliže se navýší cena vína, sníží se zájem spotřebitele a dovozce, obchodník či producent bude mít tendenci uchýlit se do prostoru šedé ekonomiky, černého trhu. A v momentě, kdy jsme ztratili jeden z kontrolních nástrojů – EET a postrádáme další dostatečné systémové nástroje, jelikož není dostatek úředníků, kteří by se zabývali odpovídající kontrolou v dostatečném rozsahu bude pak spousta vín směřovat právě do tohoto prostoru černého trhu. A v konečném důsledku bude významně postižen rozpočet státu, protože přijde o peníze nejenom ze spotřební daně, ale i z DPH a z daně z příjmu.

Dokument ke stažení