Ve dnech 11. – 13. 4. 2022 se uskutečnil video-kongres Německého svazu vinařů. Poslední den byl věnován vinařské politice a ze závěrů mimo jiné vyplynulo níže uvedené.

Německo požaduje 30 procent ekologického vinohradnictví, EU požaduje 25 procent ekologického vinohradnictví - je to za současných podmínek reálné, nebo jak řekl viceprezident DWV Thomas Walz jako moderátor panelové diskuse: „Máme správný soubor nástrojů, aby bylo ekologické vinohradnictví v budoucnosti udržitelné?". Otázka, kterou se intenzivně zabývala odborná, politická i vědecká veřejnost.

V důsledku klimatických změn se vinařství v Evropě stále častěji potýká s extrémními výkyvy počasí. Důsledkem jsou mimo jiné dlouhá období vyšší vlhkosti vzduchu. V loňském roce to vedlo v mnoha vinařských oblastech střední a jižní Evropy k závažným infekcím plísní révy, které v některých případech způsobily extrémní ztráty výnosů. „Zájem o přechod na ekologické zemědělství je v podstatě velmi vysoký. Současně se projevují rizika pro rentabilitu kvůli omezeným možnostem opatření v důsledku svázaných rámcových podmínek týkajících se aplikace přípravků na ochranu rostlin,“ říká viceprezident DWV Walz. „Naším cílem musí být zavedení ekologického vinařství, jak požaduje Evropská komise.“

Po prezentaci perspektiv ekologického vinohradnictví Evropskou komisí a prezentaci situace v různých zemích v povodí Dunaje diskutoval viceprezident DWV Thomas Walz se zástupci odvětví, Spolkového ministerstva zemědělství a s poslankyněmi Evropského parlamentu.

Shoda panovala v tom, že rozsáhlá výsadba nových, vůči houbám odolnějších odrůd révy vinné je součástí střednědobé a dlouhodobé strategie. K tomu však musí být k dispozici dostatečné množství sazenic. Kromě toho je třeba rozvíjet také prodej vína z PIWI odrůd. Je také třeba vzít v úvahu, že výměna odrůd révy vinné trvá 30 až 40 let.

V této souvislosti požaduje profese rozumné doplnění možností opatření v ekologickém vinohradnictví v oblasti ochrany rostlin. Toho by bylo možné dosáhnout časově omezeným povolením fosfonátů v ekologickém vinohradnictví nebo povolením vázaným na klimatické podmínky. To zároveň představuje příspěvek k optimalizaci a minimalizaci mědi. Rovněž je třeba dále zdokonalovat prognostické modely ochrany révy. Je třeba podpořit ochranu půdy a rostlin, jakož i ekonomickou a ekologickou udržitelnost vinařských podniků a životního prostředí.

Poslankyně Evropského parlamentu Christine Schneiderová se zabývala individuálními obavami mnoha vinařských podniků i důsledky pro celé odvětví. „Bez přizpůsobení souboru nástrojů vidím nebezpečí, že přijdeme o řadu ekologických podniků. Dlouhodobé řešení spočívá ve šlechtění révy a dalších výsadbách PIWI odrůd. V krátkodobém horizontu však musíme rozšířit možnosti v ochraně révy!“

Prezident DWV Klaus Schneider vyjádřil ve svém závěrečném projevu uspokojení: „Ekologické vinohradnictví má ve všech podunajských státech velký význam díky strategii EU pro udržitelnost. Navzdory politické vůli se počet nových ekologických podniků nezvyšuje dostatečně rychle. Existují pro to dobré důvody a jsme rádi, že se nám podařilo vypracovat konečné usnesení v tomto smyslu, na kterém se podíleli mimo jiné vinařské svazy z Německa, Rakouska, České republiky a Maďarska a také ekologické svazy, jako jsou Ecovin Německo, Ekovín Česká republika, Bioland a PIWI International. Nyní musíme s tímto usnesením oslovit politiky.“
DWV, 14. 3. 2022, zpracoval J. Sedlo (kráceno):

Ke stažení:

• Rezoluce - Společné usnesení z konference Budoucnost ekologického vinařství v Podunají - příležitosti a rizika