V roce 2024 se očekává nejnižší světová produkce vína od roku 1961. Důvodem jsou nepříznivé povětrnostní jevy spolu s ekonomickými a tržními problémy. Na konferenci 29. listopadu 2024, v den stého výročí podpisu zakladatelské smlouvy OIV, v jeho současném sídle v Dijonu, celou zprávu představil Giorgio Delgrosso, vedoucí statistického oddělení OIV.

CELOSVĚTOVÁ PRODUKCE

Na základě komplexních údajů z 29 zemí, které představují 85 % celosvětové produkce, se světová produkce vína v roce 2024 odhaduje na 227 až 235 milionů hektolitrů, přičemž střední hodnota se odhaduje na 231 milionů hektolitrů. Tato prognóza signalizuje 2% pokles oproti již tak nízkému objemu v roce 2023 a 13% snížení oproti desetiletému průměru (Obrázek 1). Tím se produkce v roce 2024 stává potenciálně nejmenší celosvětovou produkcí od roku 1961 (220 mil. hl).

Na jižní polokouli zaznamenaly klíčové vinařské země výrazný pokles. Austrálie, Argentina, Chile, Jihoafrická republika a Brazílie vykazují objem produkce o 4 % až 21 % nižší, než je jejich pětiletý průměr. Stejně náročná situace byla i v Evropské unii, kde téměř všechny země zaznamenaly podprůměrné objemy sklizně. Největší propad produkce zaznamenala Francie, která byla v roce 2023 největším producentem, a její produkce výrazně ovlivnila celosvětovou nabídku vína. Pouze malá skupina regionů - zejména Spojené státy a několik východoevropských zemí včetně Maďarska, Gruzie a Moldavska - se těšila příznivějším klimatickým podmínkám a dosáhla průměrného nebo nadprůměrného objemu produkce.

Obr. 1: Celosvětová produkce vína (mil. hl) v letech 2000 až 2024

Stejně jako v roce 2023 mají na celosvětovou produkci klíčový vliv extrémní nebo netypické meteorologické jevy, kdy jarní mrazy, silné deště a dlouhotrvající sucho dramaticky ovlivňují produktivitu vinic. Zároveň by druhý rok po sobě se sníženou produkcí, při klesající celosvětové spotřebě a vysokých zásobách vína, mohl přispět k tržní rovnováze, která by zmírnila bezprostřední ekonomický dopad snížené produkce pro některé regiony nebo výrobce.

SEVERNÍ POLOKOULE

Evropská unie

V Evropské unii (EU) se produkce vína v roce 2024 předběžně odhaduje na 139 mil. hl (bez šťáv a moštů), což představuje pokles o 4,8 mil. hl ve srovnání s rokem 2023 (Obrázek 2). Tato prognóza naznačuje 3% pokles oproti roku 2023, což je o 11 % méně než pětiletý průměr. Pokud by se tento odhad potvrdil, jednalo by se o nejnižší úroveň produkce vína zaznamenanou od počátku 21. století. Zároveň celková produkce EU představuje 60 % celkové světové produkce - tento podíl odpovídá průměru předchozího desetiletí.

Obr. 2: Produkce vína v EU-27 (mil. hl) v letech 2000 až 2024

Předběžné odhady odhalují složitý obraz klimatických poruch ve vinařských oblastech EU v důsledku změny klimatu. Vinice zažily různorodou škálu environmentálních stresorů, od silného sucha v některých oblastech až po nebývale silné srážky a ničivé bouře v jiných. Tyto extrémní povětrnostní jevy způsobily zvýšený tlak chorob, značné škody na vinicích a ztížení podmínek pro pěstování hroznů. Přesto mnoho regionů hlásí dobré výsledky v oblasti kvality díky pečlivému obhospodařování vinic.

Odhaduje se, že v roce 2024 bude Itálie největším producentem vína v EU a na světě s odhadovanou produkcí 41,0 mil. hl vína, což představuje nárůst o 2,7 mil. hl (+7 %) oproti roku 2023. To odráží částečné zotavení z mimořádně nízké produkce v roce 2023, kdy byla zaznamenána nejmenší produkce od historicky nejnižší sklizně v roce 2017. Objem v roce 2024 je však stále 13 % pod pětiletým průměrem. Nepříznivé povětrnostní podmínky postihly většinu italských vinařských regionů, zejména na severu, kde značnou část vinic zasáhlo krupobití.

Ve Francii se v roce 2024 očekává produkce 36,9 mil. hl, což znamená výrazný pokles o 10,9 mil. hl (-23 %) oproti roku 2023 a 16 % pod pětiletým průměrem. Odhaduje se, že to bude nejnižší produkce od historicky nejnižšího rekordu z roku 2017 (36,6 mil. hl). Výrazný pokles produkce francouzského vína pro rok 2024 lze opět přičíst nepříznivým povětrnostním podmínkám v celé zemi, od kvetení až po sklizeň, které mají dopad na všechny vinařské regiony. Tato situace souvisí i s klučením vinic v regionech, jako je Bordeaux, Languedoc-Roussillon a údolí Rhôny.

Španělsko si udržuje pozici třetího největšího producenta vína na světě, přičemž v roce 2024 se odhaduje objem vinifikované produkce na 33,6 mil. hl. Toto číslo představuje meziroční nárůst o 5,2 mil. hl (+18 %), i když zůstává 4 % pod pětiletým průměrem. Nárůst, který je způsoben relativně příznivou sklizní v regionech Kastilie-La Mancha a Extremadura, představuje částečné zotavení z velkého sucha v roce 2023, avšak přetrvávající nedostatek vody nadále představuje problém pro výrobu vína.

Co se týče ostatních hlavních producentů vína v EU, pozitivní meziroční růst se očekává v Maďarsku (3,0 mil. hl, +22 %), takže objem produkce by měl být vyšší než pětiletý průměr o 19 %, což je také nejvyšší produkce od roku 2010. Svou produkci oproti roku 2023 zvýšily Řecko (1,4 mil. hl, +1 %), Slovinsko (0,5 mil. hl, +2 %), Chorvatsko (0,5 mil. hl, +1 %), Slovensko (0,3 mil. hl, +24 %); očekávané úrovně jsou však stále nižší než jejich poslední pětileté průměry.

Několik zemí v rámci EU očekává pokles produkce oproti roku 2023. Německo (8,1 mil. hl, -6 %) zažívá pokles, přičemž hodnota klesla pod pětiletý průměr o 5 %. Produkce vína v Německu v roce 2024 čelí problémům připomínajícím nízkou sklizeň v roce 2017, kdy pozdní jarní mrazy a silné letní deště vážně ovlivnily výnosy. Portugalsko má odhadovaný objem produkce vína v roce 2024 ve výši 6,9 mil. hl (-8 %); tato úroveň řadí Portugalsko mezi několik málo zemí EU, které dosahují objemu sklizně přibližně odpovídajícímu pětiletému průměru (+0,2 %). Rumunsko i Česko očekávají v roce 2024 výrazný pokles produkce vína v důsledku sucha a jarních mrazů. V Rumunsku se očekává produkce 3,7 mil. hl (-20 % a 10 % pod pětiletým průměrem), zatímco v Česku se předpokládá produkce 0,3 mil. hl (-28 % a 38 % pod pětiletým průměrem). Rakousko (2,2 mil. hl, -9 %) a Bulharsko (0,7 mil. hl, -3 %) předpokládají sklizeň ve výši 12 % a 17 % pod svými pětiletými průměry. Lucembursko (77 tis. hl, -5 %), Kypr (63 tis. hl, +26 %) a Malta (10 tis. hl, -23 %) budou mít podle odhadů produkci o 13 %, 24 % a 19 % nižší než jejich pětileté průměry, což je v souladu s trendem pozorovaným u většiny producentských zemí v EU.

Země mimo EU

V USA, které jsou čtvrtým největším producentem vína na světě, činí odhad produkce vína v roce 2024 přibližně 23,6 mil. hl. Tento údaj je o 3 % nižší než v roce 2023 a o 1 % nižší než pětiletý průměr. V Rusku se produkce vína v roce 2024 odhaduje na 4,7 mil. hl, což je o 0,2 mil. hl více než v předchozím roce a 4 % nad pětiletým průměrem. Pokud jde o Čínu, údaje o sklizni moštových hroznů v roce 2024 nejsou stále k dispozici. Aktualizované údaje za tento rok budou zveřejněny v prvním pololetí roku 2025.

Předpokládá se, že produkce vína v Gruzii v roce 2024 dosáhne 2,4 mil. hl, což představuje 27% nárůst oproti roku 2023 a 20 % nad pětiletým průměrem, to je nejvyšší objem od počátku století. Tento nárůst se připisuje příznivým klimatickým podmínkám ve všech klíčových vinařských oblastech. V Moldavsku se pro rok 2024 předpokládá produkce 1,5 mil. hl, tedy 16% pokles oproti vysoce produktivnímu roku 2023, nicméně zůstává o 6 % nad pětiletým průměrem. Ve Švýcarsku se pro rok 2024 předpokládá produkce vína ve výši 0,8 mil. hl, což znamená 20% pokles oproti roku 2023 a 9% snížení oproti pětiletému průměru.

JIŽNÍ POLOKOULE

Na jižní polokouli, kde sklizeň hroznů v roce 2024 skončila v první polovině roku, se podle předběžných odhadů očekává náročný ročník. Po rekordní sklizni v roce 2021 produkce vína již třetím rokem klesá (Obrázek 3), přičemž celková produkce v roce 2024 se odhaduje na 46 mil. hl, tj. o 2 % méně než v roce 2023 a 12 % pod pětiletým průměrem. To představuje nejnižší produkci od roku 2004. Tato historicky nízká produkce je důsledkem významných klimatických událostí v hlavních vinařských regionech. Celkově představuje produkce vína na jižní polokouli v roce 2024 asi 20 % celkové světové produkce, což odpovídá průměru posledních deseti let.

Obr. 3: Produkce vína na jižní polokouli (mil. hl) v letech 2000 až 2024

V Jižní Americe se v roce 2024 předpokládá v Argentině produkce 10,9 mil. hl; znamená to výrazné oživení s 23% meziročním nárůstem, i když je stále 4 % pod pětiletým průměrem. Tento nárůst přichází po náročném roce 2023 (8,8 mil. hl), který byl ovlivněn silnými jarními mrazy a krupobitím, a staví Argentinu na pozici předního producenta na jižní polokouli pro rok 2024. V Chile se očekává produkce 9,3 mil. hl, tj. výrazný 15% pokles oproti roku 2023 a 21 % pod pětiletým průměrem. Tento pokles je přičítán pozdní sklizni v důsledku neobvykle chladného jara a suchu v některých vinařských oblastech. Produkce vína v Brazílii, silně ovlivněná nadměrnými jarními srážkami, se v roce 2024 odhaduje na 2,7 mil. hl, což meziročně znamená výrazný 25% pokles a 5% snížení oproti pětiletému průměru.

V Jihoafrické republice se v roce 2024 předpokládá produkce vína ve výši 8,8 mil. hl, tedy 5% pokles oproti roku 2023 a 13% pod pětiletým průměrem. Problémem byly mrazy, silné zimní srážky, povodně a silný vítr. Zejména extrémní záplavy v Západním Kapsku, které se hodnotí jako událost jednou za 200 let, spolu se zvýšeným tlakem chorob v některých oblastech, významně přispěly k celkově nižšímu objemu.

Produkce vína v Austrálii se v roce 2024 odhaduje na 10,2 mil. hl, to představuje mírný 5% nárůst oproti roku 2023, ale zůstává 16 % pod pětiletým průměrem. Země se nadále potýká s problémy způsobenými nadměrnými srážkami a ekonomickým tlakem způsobeným nadměrnými zásobami vína. Produkce Nového Zélandu se předpokládá ve výši 2,8 mil. hl, tzn. 21% pokles oproti roku 2023 a 13 % pod pětiletým průměrem. Důvodem byla především snížená sklizeň v regionu Marlborough v důsledku poškození mrazem v kritickém období kvetení.