Přinášíme pelmel zpráv z vinohradnictví a světa PIWI odrůd.

Registrace nizozemského CHOP Rivierenland

V Úředním věstníku EU C 315 z 19. 8. 2022 vyšlo oznámení EK 2022/C 315/06 o registraci CHOP  Rivierenland v Nizozemsku pro výrobu vína, šumivého a perlivého vína a vína ze zaschlých hroznů. Minimální skutečný obsah alkoholu je stanoven v rozmezí 5 až 12 % obj., v závislosti na druhu výrobku. Maximální výnos z hektaru je stanoven na 40-60 hektolitrů, podle odrůdy. Odrůdy jsou výhradně PIWI, celkem je jich 14, převažují německé, 4 jsou švýcarské. Konkrétně jsou to následující bílé PIWI odrůdy: Cabernet blanc, Johanniter, Merzling, Muscaris, Sauvignac, Solaris, Souvignier gris a Villaris. Z modrých PIWI odrůd to jsou Cabaret noir, Cabernet Cantor, Cabernet Cortis, Monarch, Pinotin a Regent.

Úřední věstník EU C 315 z 19. 8. 2022, Jiří Sedlo

Maďarské CHOP Zala

Existuje již delší dobu, jde o oblast mezi Balatonem, slovinskou a chorvatskou hranicí. Maximální výnos je stanoven na 100 hektolitrů vína na hektar. Mezi povolenými odrůdami k získávání vína s CHOP je i maďarská PIWI odrůda Nero, u nás považovaná za stolní odrůdu.

Zdroj: Úřední věstník (EU) C 319; JS

Švédské vinařství s PIWI odrůdami

Za pouhých 20 let se švédské vinařství změnilo z koníčku na komerčně uznávaného hráče s víny, která získávají mezinárodní ceny a renomé - díky odolným PIWI odrůdám. Švédsko má přibližně 50 komerčních vinařství a téměř 200 hektarů vinic. Hlavní odrůdou je Solaris (zhruba 80 %), následovaná odrůdou Rondo. PIWI odrůdy jsou dlouhodobě udržitelným řešením nejen pro Švédsko; i v zavedených vinařských zemích si uvědomují, že změna klimatu vyžaduje nové nápady a otevřenou mysl.
Sdružení PIWI International, založené v roce 1999 - mimochodem ve stejném roce, kdy se Švédsko stalo oficiální vinařskou zemí podle EU - je platformou pro výměnu zkušeností a diskuse, která společnými silami a silou může tato vína uvést na trh. Pro Švédsko se vinařství stalo vyzkoušeným odvětvím budoucnosti, které může na venkově vytvářet pracovní místa. PIWI International Wine Challenge se stala mezinárodně uznávanou soutěží, kde se švédská vína začínají prosazovat.

https://piwi-international.de /3. 9. 2022/JS

Moderní evropské PIWI odrůdy v Kanadě

Pěstování révy vinné v Kanadě je vždy spojeno s určitými riziky. Zima 2021/22 byla v oblasti Niagary krutá, a to nejen kvůli nízkým teplotám (na některých místech -26 °C), ale také kvůli dlouhým vlhkým obdobím na podzim, což mělo za následek až 50% ztrátu úrody v roce 2022 a dlouhodobé poškození značného počtu vinic. Obnovení plné produkce některých vinic může trvat 3 až 5 let. Mizerné zimy jsou mezi kanadskými pěstiteli révy vinné akceptovaným rizikem. Skutečnou příležitostí pro tuto oblast může být výsadba moderních evropských PIWI odrůd, které byly vyvinuty ve šlechtitelských programech v Německu v Institutu Julia Kühna, ve výzkumném ústavu ve Freiburgu a ve francouzském INRA. Německo má vynikající šlechtitelské programy, které produkují odolnou révu vinnou, jež je z 80 až 90 % Vitis vinifera. Německá vláda považuje tyto odrůdy za Vitis vinifera, protože obsahují jen nepatrné procento neviniferových druhů. Výhody pěstování PIWI odrůd jsou značné a kvalita vína se vyrovná současným odrůdám druhu Vitis vinifera.

Globální oteplování ukazuje, že počasí bude v příštích letech extrémnější. Pro Ontario to znamená vlhčí a vlhčí vegetační období. A tím i větší tlak chorob. Současná míra používání fungicidů je neudržitelná a nevyhnutelně dojde k získání rezistence na současné fungicidy. Navíc vývoj hub bude vždy předbíhat schopnost chemiků vyvíjet nové fungicidy. A pokud jste si v poslední době všimli cen pohonných hmot, jízda traktorem po vinici 8 až 12krát ročně za účelem postřiku fungicidem je nákladná. PIWI odrůdy nabízejí ekonomické řešení obou problémů.

Hybridní odrůdy jsou v Kanadě dobře známé, takže jsou již akceptovány. Vidal, kříženec odrůd Ugni blanc a Rayon d'Or (Seibel 4.986), který se používá hlavně k výrobě ledového vína, představuje nejvyšší výnos hroznů v Ontariu s roční produkcí 21 000 tun. Na druhém místě je Ryzlink rýnský s roční produkcí 10 700 tun. Hrozny mezidruhových kříženců tvoří 38 % celkové sklizně hroznů v Ontariu, přičemž oblíbenou modrou odrůdou je Baco noir (3 750 tun) a přispívají k ní i starší evropské hybridy, jako je Seyval blanc a Chambourcin (1 500 tun). Ačkoli odrůdy jako Vidal a Baco noir vykazují určitou odolnost vůči padlí révy (oidium), jsou náchylné k plísni révy (peronospora) a dalším houbám. Stále více vinic se vysazuje kříženci z Minnesotské univerzity (např. Marquette, Frontenac). Ačkoli jsou tyto odrůdy šlechtěny především na odolnost vůči chladu, jejich rozsáhlé využití druhů Riparia a Labrusca ve šlechtitelském programu poskytuje odolnost vůči houbovým chorobám. Vytvářejí však také některé výrazné hybridní tóny, které mohou ovlivnit přijímání vín vyrobených z těchto hroznů do Vintners Quality Alliance (VQA) a omezit vývoz do jiných zemí s apelačními systémy (AOC, DO, DOC).

Mnohé z těchto PIWI odrůd révy vinné byly uvedeny na trh teprve v posledních 20 letech, ale již existuje kvalitní výzkum odolnosti vůči chladu. Například výzkumná práce z Polska (Cold Hardiness of Primary Buds of Wine and Table Grape Cultivars in Poland (J. Lisek, A. Lisek; 2020)) hodnotí většinu PIWI odrůd jako odolnější vůči chladu než Merlot a podobné Ryzlinku rýnskému, ale ne tak odolné jako minnesotské hybridy. Italské odrůdy z Università Degli Studi di Udine uvádějí u většiny svých odrůd odolnost vůči chladu až do -23 °C. Ačkoli jsou moderní PIWI odrůdy šlechtěny především kvůli chuti a odolnosti vůči chorobám, použití jiných druhů rodu Vitis jim poskytuje výhodu mrazuvzdornosti oproti druhu Vitis Vinifera.

Francouzské (INRA) PIWI odrůdy jsou v současné době dostupné v Ontariu prostřednictvím společnosti Vinetech. Z modrých jde o Artaban a Vidoc, z bílých o Floreal a Voltis. Rodičem, který poskytuje genetiku odolnosti vůči houbovým chorobám je Vitis rotundifolia. Německá odrůda (JKI) Regent je k dispozici také prostřednictvím společnosti Vinetech, ale v omezeném množství (v současné době je vyprodáno pro rok 2023).

Italské PIWI odrůdy jsou k dispozici prostřednictvím společnosti Novavine v Kalifornii. Tyto odrůdy využívají komplexní hybrid z Maďarska (Kozma 20-3), který zahrnuje Vitis amurensis a Vitis rupestris (z Villard blanc) pro genetiku odolnou vůči chorobám a zároveň kombinují ve své linii více odrůd druhu Vitis vinifera. Tyto italské hybridy vykazují vynikající mrazuvzdornost, uvádí se tolerance až do -23 °C (Merlot Kanthus vydrží i -20 °C), což je podobné jako u Ryzlinku rýnského. Jde o odrůdy Cabernet Volos, Fleurtai, Merlot Kanthus, Sauvignon Kretos, Sauvignon Rytos, Soreli. Pro zaslání do Kanady je vyžadována minimální objednávka 1 000 kusů sazenic.

V současné době probíhá licencování a dovoz PIWI odrůd z institutu JKI v Německu a réva by měla být k dispozici během několika let. Tyto odrůdy révy vinné používají ve svém šlechtitelském programu odrůdy Vidal a Seyval blanc. Villaris se jeví jako vynikající odrůda pro výrobu ledového vína a spolu s Felicií, sesterskou odrůdou Villarisu, mají jako primárního rodiče odrůdu Vidal (50 %). K dalším jejich odrůdám patří Calandro, Calardis blanc a Calardis musque . Freiburské PIWI odrůdy lze nyní dovážet ze státu New York prostřednictvím společnosti Amberg Grapevines. V křížení je jako primární šlechtitelský partner nejčastěji použita odrůda Merzling (Seyval blanc x (Ryzlink rýnský x Pinot gris)), a to buď přímo, nebo prostřednictvím odrůd Solaris a Bronner. V současné době jsou v Ambergu k dispozici tyto odrůdy: Helios, Johanniter, Muscaris a Monarch. Následující freiburské odrůdy jsou vysoce hodnoceny v soutěži PIWI Wine Awards: Carbernet Carbon, Cabernet Cortis, Souvignier gris,
Prior, Solaris a Bronner.

Další šlechtitelské programy existují ve Švýcarsku, Rakousku, Maďarsku a České republice, ale dovoz odrůd do Kanady/Severní Ameriky je zdlouhavý a náročný. V současné době je schválen dovoz odrůd z INRA ve Francii a proces pro Německo probíhá. Vzhledem k tomu, že vegetační období v Kanadě je podobné jako v Německu a Francii, má smysl začít zde.

Výhod pěstování hroznů PIWI v Kanadě je mnoho. Jsou šetrnější k životnímu prostředí a udržitelnější a zároveň ekonomičtější, protože snižují vstupy do vinohradů, jako jsou pohonné hmoty, fungicidy, pracovní síla a opotřebení traktorů. Vína jsou podobná odrůdám druhu Vitis vinifera a v některých případech jsou k nerozeznání.

Zdroj: piwi-international.de /autor: Darcy O’Neil  – www.artofdrink.com /28. 8. 2022/JS

Den ve vinohradu s odkazem na Gregora Johanna Mendela i nové výzvy

1.9.2022 - Tisková zpráva – Jedním ze způsobů, jak snižovat užívání rizikových přípravků na ochranu rostlin v zemědělství je šlechtění odolných odrůd. Na proces šlechtění navazuje zkoušení odrůd prováděné Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), který zároveň reaguje na nové výzvy v podobě podpory a kontroly ekologického pěstování révy, monitoringem jejího zdravotního stavu nebo zkoušením nízkorizikových přípravků. Nejen o těchto tématech se hovořilo na “Dni ve vinohradu,” pořádaném k 200. výročí od narození G. J. Mendela.

Na 150 účastníků přijelo na zkušební vinici ÚKZÚZ Oblekovice, trať Načeratický kopec, na akci věnovanou oslavám 200. výročí narození G. J. Mendela pod názvem  „Den ve vinohradu aneb Jaké víno by Mendel pil, kdyby révu šlechtil?“  

Akci zahájil ředitel pořádajícího ÚKZÚZ, Daniel Jurečka, který hovořil o významu nových odrůd v rámci nových výzev, které obecně stojí před naším zemědělstvím. Mezi ty patří jejich odolnost proti chorobám a škůdcům, a dalším důsledkům ve spojitosti se změnou klimatu nebo energetickou krizí. Pro urychlení procesu šlechtění a rozšíření možností získat požadované vlastnosti plodin podpořil povolení nových šlechtitelských metod i v EU. Zmínil též roli ÚKZÚZ v českém předsednictví. 

Ředitel Sekce rostlinné výroby (ÚKZÚZ) Jiří Urban, se ve vzpomínce na G. J. Mendela zamýšlel nad rolí osvícených osobností ze začátku 19. století, které tehdy vizionářsky popsaly problémy zemědělství a cílevědomě vytvářely podmínky pro tehdejší vědce, aby na výzvách té doby mohli pracovat. Zejména to byl augustiniánský opat Cyril František Napp, který se se mj. zasloužil i o založení vinice s kolekcí regionálních odrůd révy vinné z celého území Rakouska v areálu kláštera na starém Brně. Kolekce odrůd pak byla udržována a obohacována právě jeho nástupcem G. J. Mendelem. Zajímavostí je, že jedna z přeživších odrůd té doby je díky japonským genetikům vysazena v areálu Mendelovy univerzity.   

Podle Jiřího Urbana jsou sice současné problémy zemědělství velké, ale při dobré spolupráci klíčových osobností resortu a vytvoření podmínek pro současné odborníky (jak to bylo v době, kdy žil a pracoval Mendel) i dnes velmi dobře řešitelné. To platí i pro oblast vinohradnictví a vinařství, kde přivítal novou Koncepci, kterou chystá Svaz vinařů ČR. 

Také Jan Nedělník, předseda předsednictva České akademie zemědělských věd (ČAZV), vzpomněl ve své zdravici významu Mendela a zamýšlel se nad tím, zda dokážeme jeho odkazu dostatečně využít. Připomněl, že již jeho života se začala rozvíjet efektivní ochrana rostlin za používání prvních přípravků na ochranné postřiky. Následně přešel k této problematice v současné době, kdy Evropská komise připravila nový návrh Nařízení na trvale udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin. Z jeho pohledu je v tomto návrhu hodně populismu a je pro naše zemědělství nereálný. Vyzval účastníky polního dne k aktivní osobní účasti ve veřejné diskusi, která právě probíhá na webových stránkách Evropské komise (pozn. https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12413-Pesticidy-udrzitelne-vyuzivani-aktualizace-pravidel-EU-_cs).

Profesor Pavel Pavloušek (MENDELU), stejně jako Miloš Michlovský následně, vystoupil jako zástupce Sdružení šlechtitelů révy. Ve svém vystoupení se zaměřil na nutnost popularizace nových PIWI odrůd mezi pěstiteli i spotřebiteli. Sdělil, že z hlediska pěstitelů je třeba vybrat si z široké nabídky odrůd tu správnou s ohledem na půdně-klimatické podmínky vinohradu i na typ vína, které pak chce vinař vyrábět.

Upozornil na to, že patříme z hlediska Evropy na špici, co se týče počtu nových odrůd i jejich plošného zastoupení. Průkopníkem PIWI odrůd v ČR je historicky odrůda Hibernal, která má i největší výměru. Vysvětlil, že PIWI odrůdy kopírují ve svých chuťových vlastnostech tradiční odrůdy, na které je spotřebitel zvyklý, a že se z nich dají vyrábět kvalitní vína. Nedoporučuje však ani PIWI odrůdy pěstovat zcela bez ochrany, aby se tlakem chorob neprolomila rezistence odrůdy. 

Miloš Michlovský, přední český odborník v oboru vinařství, vinohradnictví a šlechtění révy vinné  (VINSELEKT MICHLOVSKÝ a.s.), navázal kritickým zhodnocením současného stavu našeho vinařství a vyjmenoval několik bariér, které brání většímu rozšíření nových odolných (PIWI) odrůd u nás.  

Pokud srovnáme podporu vinařského výzkumu a šlechtění v ČR s vyspělými vinařskými zeměmi, jako je Francie, Německo ale i Rakousko, tak je z našeho pohledu situace špatná a v tomto oboru nám “ujíždí vlak.” Například šlechtění nových odrůd révy vyžaduje určování vlastností genů a pak je možné i klasickými metodami šlechtit odrůdy révy požadovaných vlastností i s nízkým podílem genů jiných druhů révy.  

Uváděl i další odborné příklady a trendy ve šlechtění PIWI odrůd, které se pak svými chuťovými vlastnostmi blíží odrůdám klasickým. Tyto odrůdy se pak mohou pěstovat s podstatně sníženou ochranou rostlin a celkově mají i nižší „uhlíkovou stopu“ – mj. díky nižším nutným pojezdům techniky ve vinohradu. S tím souvisí i ekonomika pěstování, kdy na PIWI odrůdách lze i při vysokých výnosech dosáhnout vysokou kvalitu hroznů. Takto vznikají kvalitní, cenově přijatelná a konkurence schopná vína, která nemusejí být nutně odrůdová.  

Zdůraznil, že lze vyrábět couvée s podílem PIWI odrůd. Špičková „velká“ vína by se pak měla vyrábět z hroznů z těch nejlepších tratí. Miloš Michlovský zmínil mnoho dalších aspektů, které by se měly objevit v nové vinařské koncepci a vyzval i k nutným legislativním a dotačním změnám, které by zastřešoval stát, jako je tomu právě ve vyspělých vinařských zemích. Podle jeho názoru by měl být iniciátorem a koordinátorem těchto změn právě ÚKZÚZ, jak tomu již bylo v minulosti. 

O zkušební činnosti ÚKZÚZ hovořila Hana Štěpánová, vedoucí Oddělení vinohradnictví (ÚKZÚZ). Popsala registrační a ověřovací zkoušky ve vinici ÚKZÚZ se zaměřením na hodnocení porostů v plné zralosti hroznů, těsně před sklizní. Před samotným započetím hodnocení porostů obeznámila účastníky s klimatickými podmínkami roku 2022 na zkušební vinici, zejména na množství srážek v jarních měsících a na sucho a vysoké teploty v letních měsících.

Během hodnocení porostů révy byli účastníci obeznámeni s nástupem projevu chorob révy vinné během vegetačního období a dále na stresový projev sucha - žloutnutí listů. Hodnocení porostů bylo společně vyhodnoceno 9 bodovou hodnotící stupnicí. Součástí trasy pro hodnocení porostů byla dále možnost nahlédnutí do vinice pro ověřovací zkoušky stolních odrůd a také podnoží. 

V rámci celého dne byla k hodnocení vína ročníku 2019 zapsaných ve Státní odrůdové knize v počtu 35 bílých a 26 červených z celkového počtu bylo celkem 13 odrůd PIWI a dále byla hodnocena vína ročníku 2021 v registračním řízení v počtu 9 bílých a 6 červených z celkového počtu 9 PIWI. K hodnocení stolních hroznů bylo předloženo 11 odrůd. 

Na akci zaznělo i téma ekologického vinohradnictví. V České republice je aktuálně 131 zemědělců hospodařících na vinicích v ekologickém režimu, a to s celkovou výměrou 1098 hektarů ekologických vinohradů, sdělil účastníkům Martin Prudil, vedoucí oddělení ekologického zemědělství (ÚKZÚZ).  

Představil  ekologický vinohrad ÚKZÚZ, který byl založen v roce 2018. Jeho hlavním cílem je sledování kontaminace v EZ nepovolenými účinnými látkami (rezidui pesticidů) ze sousedních konvenčně ošetřovaných vinohradů. Toto sledování se provádí pro účely kontroly, kdy zjištěné hodnoty slouží jako pomocný nástroj při hodnocení výsledků analýz vzorků, odebraných při kontrolách EZ, tedy u ekologických vinařů. 

Ivana Kršková, tisková mluvčí ÚKZÚZ