Stromy ve vinici 2: Jak dobře vybrat?
17. 4. 2023
V minulém článku jsme se podívali do historie společného pěstování vinné révy a stromů. Inspirovali jste se a rádi byste měli stromy i ve své vinici? V tomto článku vám ukážeme, jak je vybrat.
foto: www.marekdvorak.com
Pokud je pro vás téma stromů ve vinicích novinkou, přečtěte si první článek.
Jaké stromy zvolit?
Na první pohled se zdá, že pro výsadbu do vinic připadá v úvahu široké spektrum druhů dřevin. Ne všechny jsou ale vhodné. Výběr správného druhu je velice důležitý. Pojďme se podívat na vlastnosti dřevin, které je důležité při výběru zohlednit.
1. Hluboce kořenící dřeviny nebo mělce kořenící (zákrsky)
Hluboce kořenící dřeviny mohou s révou konkurovat o vodu a živiny. Mělce kořenící dřeviny mohou mít zase problém přežít ve vinicích na teplých a suchých svazích (zejména jižních a západních).
Hloubka a struktura kořenového systému je sice specifická pro každý druh stromu, ale významný vliv na ní mají i půdní podmínky. Například duby, které normálně zakořeňují hluboko, neproniknou v hlubokých a vlhkých půdách níže než 2 metry, protože nemají důvod si pro živiny sahat dál.
Aby si s révou nekonkurovaly o vodu, je důležité to se stromy nepřehánět. Kolik je tak akorát stromů do vinice a jaká je vhodná vzdálenost mezi nimi? To nelze obecně říci. Optimální počet stromů se liší podle klimatických podmínek, které jsou v každé vinici jiné. Záleží také na tom, jestli se stromy nechají volně růst, nebo se jejich velikost bude udržovat pravidelným řezem. V italských vinicích, kde se ořezávané stromy využívají jako opora pro révu, jsou v řádku vysazeny 3–5 m od sebe. U volně rostoucích stromů je dobré nepřekračovat 100 kusů na hektar.
Réva snoubená s javorem babykou na benátském venkově – zdejší zemědělská tradice. Javor slouží jako opora a chrání vinné keře před stresem ze slunečního úpalu. Seřezávané stromy vytváří dutiny dřív než stromy neřezané, proto je vinice plná dutin, které využívá hmyz k úkrytu nebo ptáci pro hnízdění.
2. Suchu odolné nebo vlhkomilné dřeviny
Vinice jsou většinou na teplých a suchých svazích, proto musí vinaři vybírat mezi suchu odolnými dřevinami jako je dub, dřín, hrušeň, třešeň, oskeruše, kdouloň či hloh.
Na vlhčích půdách, jako jsou například vinice na rovinách nebo podmáčené terénní sníženiny, lze pěstovat také topol černý nebo vrbu křehkou.
3. Ovocné nebo lesní dřeviny
Kromě hroznů mohou vinice poskytovat i vedlejší produkci – ovoce nebo dřevo. Ideální je kombinovat stromy z obou skupin. Pravidelně „na hlavu“ ořezávané stromy poskytují palivové dříví.
Jak ovocné, tak i lesní druhy dřevin je možné pěstovat jako tzv. cenné listnáče (např. jeřáb břek, oskeruše, jabloň lesní, hrušeň planá, třešeň ptačí, dub, ořešák, kulturní odrůdy hrušní a třešní, javor klen). Ty se vyvětvují do výšky 3-8 metrů a po vykácení jsou dlouhé rovné kmeny vyhledávané a vysoko ceněné pro výrobu loupaných a krájených dýh, nábytku, hudebních nástrojů apod. Jeden takový kmen lze lépe zpeněžit než dřevo z 1/4 hektaru horšího lesa.
4. Původní nebo cizokrajné dřeviny
Původní stromy a keře více podporují biodiverzitu, protože jsou na ně evolučně navázané naše původní druhy živočichů. Například dub letní je domovem pro 200 druhů hmyzu a 28 druhů ptáků, zatímco jírovec maďal pouze pro 4 hmyzí a 2 ptačí druhy (Adalbert Niemeyer-Lüllwitz, Arbeitsbuch Naturgarten).
Pro inspiraci doporučujeme přehled druhů v brožurce Původní keře ČR a jejich využití v zahradách, Seznam domácích druhů dřevin (ne všechny zde vyjmenované druhy jsou vhodné do vinohradů) nebo Seznam dřevin doporučených do agrolesnických systémů.
5. Krátkověké (rychle rostoucí) nebo dlouhověké (pomalu rostoucí) dřeviny
Obecně platí pravidlo: krátkověké druhy rostou rychle, dlouhověké rostou pomalu. Musíte si položit otázku, jestli chcete stromy vysazovat znovu každých 20–40 let nebo raději jednou za 200–500 let. Dlouhověké dřeviny udělají službu i pro budoucí generace a vy se můžete naplno věnovat vinařství. Nejvhodnější je kombinovat druhy z obou skupin. Rychle rostoucí druhy urychlí nástup pozitivních benefitů stromů a na konci života krátkověkých stromů přeberou jejich funkci dlouhověké stromy, které tam při dobré péči mohou vydržet i několik staletí.
Životnost stromů závisí na více faktorech:
- pěstební a klimatické podmínky (sucho)
- škůdci a nemoci
- poskytnutá péče
- pravidelně „na hlavu“ seřezávané stromy se dožívají i násobně vyššího věku než je pro daný druh dřeviny obvyklé
Subjektivní rozdělení dřevin:
|
krátkověké dřeviny (do 50 let) |
středně dlouhověké (do 100-150 let) |
dlouhověké (100-200 let) |
dlouhověké (350-500 let) |
| broskvoň | bříza | hrušeň | dub |
| jeřáb ptačí | třešeň | jabloň | oskeruše |
| kdouloň | topol | javor babyka | kaštanovník |
| mandloň | hlavaté vrby | lípa | |
| meruňka | ostatní hlavaté stromy | ||
| neořezávané vrby |
6. Dřeviny s malou (úzkou) nebo velkou korunou
Průměr koruny u ovocných odrůd se v dospělosti značně liší podle odrůdy. Doporučujeme vhodnost konkrétní odrůdy prověřit v databázi Staré odrůdy, kde si je můžete filtrovat také podle průměru koruny dospělého stromu.
Do malých rozměrů přirozeně dorůstá broskvoň, jeřáb ptačí, kdouloň, mandloň, švestka nebo mišpule. U druhů, které vytvářejí normálně velké koruny, existují také úzkolisté formy – např. sloupovitě rostoucí hrušeň odrůdy 'Hohensaatenská' (průměr koruny 4 m), topol černý (Populus nigra) odrůda 'Italica', dub letní (Quercus robur) odrůda 'Fastigiata', hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) odrůda 'Stricta'. Při pravidelném řezu „na hlavu“ lze pak v malých rozměrech udržet téměř jakýkoliv strom.
Mezi druhy s velkou korunou patří oskeruše, která může mít v průměru až 19 metrů, ořešák královský, kaštanovník, moruše, dub nebo hloh.
300letá hrušeň s průměrem koruny 17 metrů
Při výsadbě stromů je důležité myslet na to, aby nepřekážely technice při práci ve vinici. Řešením je ořezávat větve do výšky 3-8 m, aby i pod širokou rozložitou korunou mohla technika bez problémů projíždět.
Zaujaly vás stromy ve vinicích? Potřebujete poradit? Napište do poradny nebo zavítejte na web Živé půdy.
autor: Martin Smetana